Miluji se na život koukat ze širší perspektivy,  skládat dílky vesmírných střípků tak, aby zapadaly a dávaly smysl a aby mne vedly k tvoření…

Právě tohle poznání mi dalo sílu postavit se na své nohy a začít tvořit nejen s mým tělem, ale také v mém životě jinak…

Uvědomila jsem si, že život je DAR a cílem není ho jen tak nějak povrchně a nespokojeně či bolestivě absolvovat, zkonzumovat, překlepat či přežít…

Ale, že staré Já je obrovskou zkušeností, poznáním a kvalitou, kterou lze opustit a využít k novému, k poznávání a vybírání si cesty, která mne činí šťastnou…

Ano, nedovolila bych si tenkrát ani pomyslet, že je to možné mít jinak…

Možná to také znáte?

Vyrůstala jsem v době socialismu a energie strachu být sama sebou, sdílet, jak věci cítím nebo jak je toužím dělat, se nekompromisně vpisovala do našich každodenních návyků a životů… 

Věci se prostě dělaly nějak a spousta věcí se nesměla říkat…

Tahle idea se nesla napříč rodinnými systémy, stejně jako zvyky, projevy, následně pocity a také obětními programy…

Často jsem tedy byla nucena do věcí, které se mnou nesouzněly, nebyly mi příjemné, nenaplňovaly mne, nechtěla jsem je takto dělat a přesto dělala…

Vnímala jsem obrovský tlak v rodině i tam venku, uzavírala se do sebe a vlivem dalších okolností se stávala malou šedou myškou… Dokázala jsem být v některých situacích doslova neviditelná…

Radostí a uvolněním mi byly pobyty v přírodě a sport… 

A také pomoc lidem. Již v první třídě základní školy mne to vtáhlo do kurzu mladého zdravotníka a  já si oblíbila malý herbář, který jsem nosila stále při sobě…

Další moje kroky mne vedly ke studiu na střední zdravotnické škole - obor zdravotní sestra. A hned poté jsem se vrhla do studia fyzioterapie, které jsem toužila propojit s mým milovaným sportem…

V roce 2008 se mi to povedlo, když jsem otevřela svou praxi  ve sportovním areálu… A zde se započala má cesta propojování a také éry vstupu do tvůrkyně…

Ještě v dobách studia na základce jsem se utvrdila, že musím být silná. 

V kombinaci s uzavřeností a pocity samoty a jinosti, to byla cesta, která mi dala několikrát v životě okusit pocitu vyčerpání a myšlenkových pochodů, zda má život vůbec smysl…

Bolelo mne tělo a já potřebovala chodit do práce a vůbec jsem si tenkrát nedovolila to s někým sdílet. Vnímala jsem to, jako osobní selhání a ještě v mé profesi…

Cvičila jsem každý den… V té době úspěšně pomáhala mým klientům, ale jako by to na mě nefungovalo… Přišlo mi to naprosto šílené… Cítila jsem se unavená a mojí prioritou bylo pomoci ženám i mužům, kteří ke mně přicházeli se svými bolístkami…

Postupně jsem ale vysledovala nějaké souvislosti a to mne nakoplo.

Najednou mi začaly přicházet pozvánky na zajímavé přístupy, techniky, workshopy, semináře a kurzy a díky nim se začal měnit můj úhel pohledu… 

Vybírala jsem si a některé začala navštěvovat. Díky tomu jsem začala měnit úhel pohledu, víc a víc  začala zjišťovat, kolik mě toho ve škole nenaučili…

Vyzkoušela je na sobě, části mé rodiny a postupně je začala zapojovat i do své praxe… 

Většina těchto příčin (zvláště, pokud se tématu bolesti v těle nebo životě nemůžete zbavit) se skrývá za „oponou fyzického těla“… Je propsána v prostoru, kde nehledáme a kam se často nedíváme a nebo jen povrchně…

V roce 2019 jsem pochopila, že potřebuji pracovat jinak…

Proto v poli často visí tlak, bolest, změny… 

To je Evoluce, zcela životu přirozená… Je to vesmírná výzva na cestě k sobě… Je o změně úhlu pohledu na prožívané a také o přijetí…  Je použitelná v jednoduchosti, bez složitostí, které nám naše mysl často nabízí a které si tak často vybíráme… 

Dovolím si tvrdit, že ať naše situace vypadá jakkoli těžce, bolavě, neřešitelně, ne-mocně v těle či životě, vždy se dá něco udělat, změnit situaci k lepšímu nebo se jí zbavit a žít tak radostnější a naplněnější život…

Vesmír je plný různých střípků, tedy fragmentů, které spolu souvisí…

My je ale nechceme vědět a vidět, chceme často jen jeden univerzální návod a tak se od zbytku oddělujeme. Proto nejsme úspěšní…

Proto neustále hledáme a třeba lítáme od metody k metodě, od učitele k učiteli, pořád hodnotíme, zda je to dobré nebo špatné, až jsme z toho uondaní a vyčerpaní z boje…

Nabýváme dojmu, že změna musí být náročná a složitá… Protože nám to nefunguje a někdy to dokonce i vzdáme…

Síla je v přijetí celku, ve vesmíru je obsaženo naprosto vše… Pak si mohu vybírat, zastavit se, rozhlédnout a vidět… Skládat střípky vesmírné mozaiky ve své jednoduchosti a síle přímo na míru pro sebe…

Toužíš zažehnout oheň svého života a zbavit se dosavadní bolesti? 

Chceš si také všímat, vidět a vybírat… 

Jsem tu pro Tebe, v každé situaci existuje laskavé řešení❣️

Nabízím Ti svou pomocnou ruku, provedu Tě labyrintem těchto střípků… Nejsi na to sám/a, jsem tu s Tebou…