Manifestace, intuice a naše možnosti & za oponou Vesmírných záležitostí

Seděla jsem ve své oblíbené kavárně v Plzni, přemýšlela o svých plánech a pomalu dopíjela vodu. Na konci téhle sklenice na mě čekala okurka s citrusy a mátou.

Kdysi jsem si říkala, co je tohle za kombinaci, ale jak se říká: „Odříkaného největší krajíc“. A tak jsem si tuhle vodu velmi oblíbila. Pokaždé, když se dostávám na konec sklenice, volá mě ta šťavnatá a bohatě okurková chuť (i v zimě) a nelze ji tam nechat…

Stejně jako borůvky, jahody, švestky, které ve zdejších pokrmech nacházím a moc ráda vychutnávám.

Tentokrát to ale bylo jiné…

Když jsem se do okurky konečně zakousla, ozvalo se nebezpečné a ošklivé chrupnutí. Projela mnou nepříjemná vlna a vnímala jsem svůj vnitřní alarm.

Můj jazyk začal okamžitě revidovat a rekognoskovat terén. Vše se ale zdálo v pořádku. 

Cítila jsem pořád jakýsi zvláštní stav paniky, který mne zachvátil. Nevybavila jsem si jej ani z minulosti. Moje zkušenosti v minulosti se zubaři totiž nebývaly nic moc.

Co v takové chvíli ale dělat?

Nádech a výýýýdech!

Začala jsem ihned vnímat svou mysl a cítila kam směřuje… Vytáhla z rukávu všechna svá esa a pomalu se zklidňovala. 

Stejně mě to ale pořád poňoukalo rekognoskovat zub i okolí… Takže úplný klid to nebyl. Všímala jsem si toho, vnímala jsem tento stav. I když mé myšlenky nebyly zcela černé a bezprostřední nebezpečí pominulo, něco bylo jinak.

Odpoutávala jsem se od tohoto prožitku a myšlenek, kdykoli se vloudily.

Čas šel dál…

Asi za 14 dní, když jsem si dělala zubní hygienu a trochu pospíchala, bylo už pozdě večer, jsem ucítila podivný pocit v jednom mezizubním prostoru… Jako bych najednou vnímala malou hranku.

Mysl se opět nabudila a jazyk okamžitě začal revidovat terén. Uff,  zub byl celý, běžela jsem pro zrcátko, svítila si do pusy a naštěstí nikde nic neobjevila.

Klid byl ale ta tam… Uvnitř sebe jsem zase cítila ten zvláštní pocit. Nic se nedělo, ale přeci něco bylo jinak. Moje vnitřní radary mě upozorňovaly. 

Pozorovala jsem to dění a v jednom okamžiku mi došlo, že je to asi ten zub, to místo, které chroupalo do něčeho, v té výborné okurce cca před 14 – ti dny.

Ach, to né! To se teď přeci nehodí! 

Právě teď mi nezbývá čas jet do jiného města k zubaři! Možná, že právě teď budu potřebovat operativně jet na druhou stranu republiky. Tahle situace se zkrátka nehodila.

Ach! Co teď s tím?

Znovu jsem dýchala, uvolňovala nepříjemný tlak a snažila se odstoupit z dramatu do náhledové vzdálenosti. Opět vytáhla techniky a praxe, které mi v tomto moc pomáhají…

Vhodné a prima pomocníky, které  jsem na své cestě poznala, kteří obohatily nejen mě, ale i mé klienty.

Vše, co zas a znovu uvolňuje ten myšlenkový přetlak a dovoluje tvořit cestu lehčí a laskavější, namísto něčeho, co bych si určitě ve své realitě nepřála!

V tuto chvíli jsem už vnímala, že nějaké fyzické kroky budou třeba. Ten podivný pocit se hlásil téměř při každé mezizubní hygieně a já vnímala, že je žádoucí, aby se mi pan doktor podíval na zoubek.

Vnímala jsem také, že si potřebuju navnímat „ideální strukturu“ tohoto dění…

I když jsem tou dobou naprosto nevěděla, co kdy a kde bude…

Po chvíli se mi v hlavě zrodil jakýsi plán, který by se vlastně, i když jeho pravděpodobnost byla minimální, mohl za jistých okolností souhry vesmírného flow udát…

Vesmír je neomezený možnostmi a v kvantovém poli je obsaženo vše…

Časová situace se ještě několikrát zkomplikovala a můj rozhodný okamžik poptání / tedy pokusu o tento plán, se nepříjemně přibližoval dni, kdy jsem vnímala, že by se to celé mohlo příznivě udát a precizně zapadnout do sebe.

Teď je nejvyšší čas! Volej!

Zavolala jsem pouhé 4 dny před tím než…

Ty jsi fakt naivka, blázen, Ty si fakt myslíš, že Tě vezme? Vždyť jeho diář je plný na tři čtvrtě roku dopředu…

Uvnitř sebe jsem ale cítila i další pocit, že by to mohlo vyjít a otevírala se mu. Zároveň jsem vnímala, že když to neklapne, jak očekávám, že přijde jiný okamžik a že to celé proběhne fajn. Jakoby vesmír říkal neboj, děje se to a vše je v pořádku.

Těšila jsem se já i mé zuby, protože, jak jsem jedné straně odlehčovala, druhá strana čelisti si už zoufala a vnímalo to také už celé mé tělo.

Vesmíre miluji Tě a miluji Tvé vesmírné cesty, synchronicity i Tvá volání a poňoukání…

V pondělí jsem tedy zavolala a sluchátko zvedl sám pan doktor. Ohohóóó.

S naprostou noblesou a lehkostí mi řekl, že pokud to půjde, vezme mě. Cítila jsem, že by to mělo vyjít.

Zeptal se mě, v kolik hodin budu ve městě. Ohohóóó podruhé.

V 10 hodin, ale moc ráda počkám, odpověděla jsem.

Do čekárny jsem vstupovala krátce před 10 hodinou, vnímala jsem, že v ordinaci někdo je. Nikdo jiný však do čekárny nepřicházel. Vše se zdálo příznivé. Okolo 10:15 hodin jsem šla na řadu.

Celý ten šotek byl uvolněná plomba. Tedy bez kazu, poškození zubu z uvolněné plomby a měsíce snahy kousat jen na druhou stranu zubů… Bez nutnosti ošklivé injekce, kterou díky minulým zážitkům nemám ráda. Nic mě vlastně nebolelo a nyní radostně a s lehkostí koušu. Moje celé tělo si odfrklo.

Pokud jsi dočetl/a až sem, tímto příběhem Ti chci ukázat, že vědomá manifestace funguje. 

Že příznivá manifestace se odehrává jinými způsoby, než si představujeme a že na detailech této cesty zcela nezáleží. Že můžeš začít maličkostmi, které rozvineš ve velké a plynoucí dovednosti.

• Cestou – tedy praxí, získáš větší a větší důvěru v tento proces, který je vědomou životní událostí a mistrovstvím tvůrkyně či tvůrce.

• Že je to celé také o Tvé zodpovědnosti k této situaci, trpělivosti a aktivního procesu propojování se svým nitrem.

• Jsem celou svou Bytostí přesvědčena, že tyto procesy fungují i opačně, ale vědomě v nich rosteme a zažíváme dobrodružné děje, které jsou jiné, uvolněnější a radostnější. A Ty zažívat chceme, po nich toužíme a přejeme si je.

• Moc Ti doporučuji pracovat se svou myslí, je to jeden veledůležitý krok na této cestě. Pak si můžeš osvojit tento nádherný, životně důležitý, každodenně probíhající proces tvoření k hojnosti  – bohatosti života i větší lehkosti a plynutí.

Pokud Tě tento článek zaujal, budu moc ráda, pokud mi napíšeš na petra@petraiserova.cz.

Můžeš mi posdílet svůj manifestační příběh, který jsi si právě uvědomil/a. Moc se na něj těším.

Pokud Tě láká nějaký program, kde můžeš svou manifestaci rozvinout pro tělo nebo Tvou mysl, pokud toužíš znovuobnovit souhru a soulad těchto úrovní ke svému růstu a prosperitě nejen v těle ale i v životě, pak si zaklikni odběr  – odebírat novinky pod tímto článkem.

Můžeš mi i napsat, pokud Tě zajímají aktuální možnosti práce na sobě, neboť úrovně těla, mysli i energie jsou propojené nádoby. A pokud cítíš volání, ideální čas je teď.

Krásný a hojný čas ve vědomé manifestaci…❤️ Petra